PF 2015

Moji milí,
srdečně Vás všechny zdravím na sklonku tohoto roku, který pro mne nebyl lehký, byl zatěžkávací zkouškou, kterou jsem mnohdy zvládala jen s vypětím posledních sil. Bilancováním si chvílemi připadám jako vítěz, chvílemi jako čerstvě narozené kůzle, které ještě nemá sílu, když dělá první kroky . Nebo taky jako auto, kterému přidáváte plyn a ono má přitom zataženou ruční brzdu... Velkou sílou a oporou je mi moje pevná Víra, velká Naděje a nekonečná Láska a spoustu andělů strážných, které mám kolem sebe nejen v rodině, ale i mezi Vámi. Jsem ráda, že krom starostí mám možnost zažívat i drobné radosti.

 Děkuji  Vám všem, kteří jste mi jakýmkoliv způsobem pomáhali.
 Jsem moc ráda, že se (sice s malým zpožděním) pozvolna vracím do svých kolejí.
A co přát Vám i sobě závěrem a do NOVÉHO ROKU ?

Nejkrásněji  to napsal Jan Noha - JEDEN  DRUHÉMU

Člověk člověku SVĚTLEM by měl být,  SNEM, který zdá se,  RUKOU, která vede.
Člověk člověku VĚRNĚ by měl žít a UČIT srdce zpívat živou píseň,
mlčí - li snad, či zpívat nedovede.

Člověk člověku je SLUNCEM i STÍNEM.  Každý má v sobě tichý, teplý kout,
kam přijít můžeš po daleké cestě stisknout si ruce, smít si spočinout.

Člověk člověku ČASEM by měl být, v kterém se dočká všeho, co si přál.
Člověk v člověku SRDCE by měl mít, v němž toho najde, koho miloval.

Člověk člověku v životě je VŠÍM. Nejvíce LÁSKOU, kterou nechce zpět.
Žijeme dny své s jejím tajemstvím, které je chvílemi domov, chvílemi svět.

S úctou Vaše KRISTINA HROZOVÁ